DOBRMAN

Standard plemene

standard No.143, Německo

Původ plemene

Německo

Klasifikace FCI

skupina 2 - pinčové a knírači
molossoidní psi a švýcarští salašničtí psi
sekce 1 - pinčové a knírači s pracovní zkouškou

Historický přehled

Plemeno dobrman je odvozováno jako samostatná rasa tohoto jména od jeho prvního chovatele F.L.Dobermanna (2.1. 1834 - 9.6.1894), který byl výběrčím daní, rasem a městským pohodným, odchytávajícím ze zákona toulavé psy. Z tohoto rezervoáru použil F. L. Dobermann k chovu zvlášť ostré psy. Důležitou roli tedy sehráli tzv. řezničtí psi ( dnešní předci rotweilerů) kteří byli na tehdejší poměry relativně prošlechtěnou rasou, a tyto psy pan Dobermann křížil hlavně s durynskými ovčáckými psy, jejichž základní barvou byla černá s rezavým pálením. Z těchto plemen F. L. Dobermann vyšlechtil v 70. letech minulého století plemeno dobrman. Získal " svou rasu ", služební psy, kteří byli "pánem dvora a domu". Tito psi byli nasazováni i jako záchranní , policejní a četničtí psi. Odtud taky pochází jejich přídomek "četničtí psi". Jejich výrazná bojovnost a dravost je předurčila k policejnímu využití.

Chov dobrmanů usiluje o středně velkého, silného a osvaleného psa, který přes mohutnou svalovinu má elegantní a ušlechtilé linie těla. Je vhodný jako doprovodný, ochranný, pracovní, ale i rodinný pes.

1. Zvláštní tělesné znaky

Dobrman je středně velký, silný, osvalený. Pro jeho elegantní linie těla, hrdé držení, temperamentní povahu a odhodlanost je ideálem psa.

2. Proporce

Tělesná stavba dobrmana je téměř kvadratická, což platí zvláště u psa. Délka těla (hrudní kost - sedací hrbol) nesmí u psů přesahovat víc jak 5 % a u fen víc jak 10 % výšky.

3. Povaha

Dobrman je založením pes přátelský a mírný, v rodině velmi přítulný, milující děti. Vyžaduje se střední temperament a střední ostrost. Při dobré ovladatelnosti a chuti k práci je nutné dbát na pracovní použití, odvahu a tvrdost. Zvláštní důraz je kladen na sebejistotu a nebojácnost při současné bdělosti k okolí.

4. Hlava

4. 1. Horní část lebky

silná, odpovídající stavbě. Při pohledu shora odpovídá hlava tupému klínu. Příčná linie temena má být při pohledu zpředu přibližně vodorovná a nesmí se svažovat k uším. Linie temene padá v lehkém zaoblení k téměř rovnému nosnímu hřbetu. Oční koule jsou dobře vyvinuté, nevystupující. Čelní brázda je ještě viditelná. Týlní hrbol nemá být znatelný. Zpředu i zezadu boční strany hlavy (tváře) nesmí působit vycpaným dojmem. Boční lehký oblouk horní čelisti a lícních kostí musí být harmonický k celkové délce hlavy. Svaly hlavy jsou silně vyvinuté. Čelní stop je nepatrný, ale zřetelný.

4. 2. Lebka

nos

nosní houba je dobře vyvinutá, spíše širší než okrouhlá, s velkými nevystupujícími nosními dírkami. U černých psů je nos černý, u hnědých světleji tónovaný.

partie od očí k nosu

má být odpovídající horní části hlavy, silně vyvinutá a hluboká. Ústní štěrbina má dosahovat až k molárům. Dobrá šíře musí být i v oblasti horních a dolních řezáků.

ústní koutky

musí být pevně a hladce napnuté a musí zaručit pevné uzavření ústní štěrbiny. Jsou tmavě pigmentované. U hnědých psů je dovoleno světlejší tónování.

čelist

silná a široká dolní i horní čelist. Skus nůžkový, 42 zubů bez odchylek od zubního schématu, normální velikosti.

oči

středně velké, oválné, tmavě zbarvené. U hnědých psů je dovoleno trochu světlejší zabarvení. Oční víčka jsou dobře přilehlá, okraje víček osrstěné.

uši

vysoce nasazené a dobře nesené, okupírované v poměru k hlavě. Je - li v zemi zákaz kupírování, mohou být uznávány i nekupírované uši. Měli by být středně velké s rovným předním okrajem, ležící na lících.

5. Krk

v poměru k tělu a hlavě, dobré délky, suchý a osvalený. Linie krku je vysoko nasazená a líbivě ohnutá. Držení krku je vzpřímené a vznešené.

6. Tělo

kohoutek

hlavně u psů má být jeho výška a délka výrazná. Viditelně vystupuje z linie hřbetu a zádi.

záda

krátká a pevná. Partie zad a beder je dobré šířky a dobře osvalená. Feny mohou být mírně delší v bedrech, aby děloha měla dostatek místa.

záď

má být směrem od křížové kosti po nasazení ocasu sotva znatelně svažitá. Působí tedy zakulaceně. Dobré šíře se silným osvalením.

hruď

délka a hloubka hrudi musí být ve správném poměru, zároveň hloubka hrudi se správně lehce klenutými žebry dosahuje skoro do poloviny výšky těla. Hruď je dobré šíře a vpředu zvláště vyznačená (předhrudí).

břicho

od konce hrudní kosti k pánvi je břišní stěna znatelně vtažená.

ocas

vysoce nasazený a krátce kupírovaný. Musí být znatelné 2 ocasní obratle. Je - li v zemi zákaz kupírace, může být ocas ponechán přirozeně dlouhý. Nemá být nesen nad úroveň zádi.

varlata

psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata zřetelně v šourku.

7. Končetiny

7. 1. Přední končetiny

všeobecně

přední končetiny stojí ze všech stran téměř rovně, tzn. kolmo k podlaze, a jsou silné.

ramena

lopatka leží pevně na hrudním koši, je oboustranně dobře osvalená a přesahuje přes horní trnové výběžky hrudních obratlů. Co možná nejšikmější a dobře dozadu položená, o úhlu 50´ k horizontu.

pažní kost

dobré délky s dobrým osvalením, úhel k lopatce 105 - 110´.

lokty

dobře uložené , nevybočující

předloktí

silné a rovné, dobře osvalené. Délka v harmonii k tělu.

zápěstní kloub

silný

zápěstí

kosti silné, zepředu rovné, zboku sotva viditelně skloněné (max. 110´)

přední tlapky

jsou krátké a uzavřené. Prsty jsou dopředu zakulacené (kočičí tlapky), drápy černé a krátké.

7. 2. Zadní končetiny

zezadu působí u dobrmana výrazná svalovina na kyčlích a zádi dojmem šíře a zakulacení. Svalovina od pánve přes stehna a bérce má být dobře vyvinutá do šíře. Stehna, kolena i bérce široké (mohutné). Silné zadní končetiny stojí paralelně a rovně.

stehna

dobré délky a šířky se silným osvalením. Dobré úhlení v kyčelním kloubu. Úhel k horizontu cca 80 - 85´.

kolena

kolenní klouby jsou silné, čéška plně vyvinutá, hlavice stehenních i bércových kostí jsou dobře viditelné. Úhel kolene cca 130´.

bérce

středně dlouhé, harmonické k celkové stavbě zadních končetin.

hlezenní kloub

středně silný, paralelní. Bércové kosti svírají s hlezenním úhel cca 140´.

záprstí

je krátké a stojí kolmo k podložce

zadní tlapky

jako u předních končetin jsou prsty krátké, zaokrouhlené a uzavřené. Drápky krátké a černé.

8. Chod

Chod má význam jak pro výkon, tak i pro exteriér. Chod je elastický, elegantní, obratný, volný a prostorný. Přední končetiny kmitají co nejvíce dopředu. Zadní končetiny pérují co nejdále s potřebnou silou švihu. Přední končetina jedné strany a zadní končetina protilehlé strany jdou současně vpřed. Dobrá pevnost zad, kloubů a vazů.

9. Kůže

je pevně přilehlá a dobře pigmentovaná

10. Osrstění

10. 1. Vlastnosti srsti

srst je krátká, tvrdá a hustá, pevně a hladce pokrývá celé tělo. Podsada není povolená.

10. 2. Barva

černá a tmavohnědá s rezavě červeným přesně ohraničeným a čistým pálením na licích, jako skvrny na skráních a nad očima, na krku, dvě skvrny na hrudi, od středu končetin po tlapky, na vnitřních stranách stehen, okolo konečníku a na sedacích hrbolech.

11. Výška / váha

11. 1. Výška

měřená na kohoutku (žádoucí je střední výška) pes 68 - 72 cm, fena 63 - 68 cm

11. 2. Váha

pes cca 40 - 45 kg fena cca 32 - 35 kg

12. Chyby

všeobecně

chybějící pohlavní výraz, málo substance, lehký, příliš těžký, vysoce nasazený pes, slabá kostra.

hlava

příliš silná, příliš jemná, příliš krátká, příliš dlouhá, příliš velký či malý stop, silně zakulacené temeno, slabě vyvinutá spodní čelist, kulaté nebo štěrbinovité oči, příliš silné líce, neuzavřené pysky, hluboce uložené oči, volná víčka, vysoce nebo nízce nasazené uši, otevřený ústní koutek

krk

krátký, příliš krátký, volná kůže, lalok, jelení krk, příliš dlouhý (neharmonický)

tělo

nepevná záda, kulatá záď, kapří či proláklý hřbet, malé nebo příliš velké úhlení žeber, nedostatečná hloubka či šířka hrudi, příliš dlouhý hřbet, chybějící předhrudí, příliš vysoko či nízko nasazený ocas, příliš či málo nahozená břišní linie.

končetiny

příliš malé úhlení hrudních či pánevních končetin, volné lokty, od standardu odlišná délka či uložení kostí a kloubů, rozbíhavý či sbíhavý postoj, úzký postoj zadních končetin, otevřené či měkké tlapky, zakrnělé prsty, světlé drápy

osrstění

příliš světlé, neostře ohraničené, nečisté pálení (prokvetlé), příliš tmavá maska, velké černé skvrny na končetinách, sotva zřetelné či příliš velké znaky na hrudi, jemná, dlouhá, nelesklá a zvlněná srst, řídká a holá místa, velké víry srsti na těle, viditelná podsada.

povaha

chybějící sebejistota, příliš vysoký temperament, příliš velká ostrost, agresivita, nízký či vysoký práh dráždivosti.

výška

odlišná výška od standartu do 2 cm při zlehčení typu, která se penalizuje snížením výstavní známky.

chod

klátivý, cupitavý chod, vázaný chod, mimochod

13. Diskvalifikující vady

všeobecně

zřejmé chybění pohlavního výrazu

zuby

předkus, klešťový skus, podkus, chyby v počtu zubů dle zubního schématu

varlata

jiná než 2 normálně vyvinutá varlata v šourku

osrstění

bílé skvrny, zřetelně dlouhá a zkadeřená srst, příliš řídké osrstění a velká holá místa

povaha

bázliví, nervózní a přehnaně agresivní psi

velikost

větší či menší výška jak 2 cm od standartu

Standardní zbarvení FCI

Černý a hnědý dobrman. V USA a Austrálii platí jiný standard dobrmana, proto je v něm dovoleno zbarvení modré s pálením, isabela a bílé.